Zdál se mi sen o budoucnosti, který mne docela překvapil.V tom snu jsem se viděla jako studentka, která má možnost nahlédnout do své budoucnosti. Nejdříve se to zdálo jako zábava vidět co dokáži a nebo co budu mít. Zda budu mít to, po čem toužím nebo ne atd. V tom snu jsem nebyla sama. Doprovázeli mne další lidé, kteří se chtěli podívat taky do své budoucnosti. Když se tam dostali, chtěli si sami se sebou pohrávat, což mi nepřišlo jako dobrý nápad. Začali se sami sobě smát a vytahovat se sami nad sebou. Posmívali se sami sobě a nadávali si. Když jsem to viděla, chtělo se mi brečet. Přece si takhle nemůžeme zahrávat s osudem. Když jsem se směla vrátit zpět do přítomnosti, byla jsem z toho všeho zhrozená a sklíčená. Co teď budu dělat, když jsme viděla část své budoucnosti. Nač se budu těšit. Proč bych se vlastně měla o něco zajímat, když vím jak to dopadne. K čemu bude můj život. Jaký cíl vlastně mám plnit, když vím, jak to dopadne. Padla na mne deprese a úzkost. Vše je ztraceno a zničeno jen díky mé zvědavosti a netrpělivosti.

Když jsem se ráno probudila ze snu, byla jsem ráda, že nám Bůh nedovolí jen tak hazardovat se svým životem. Nedopustí, abychom si během jedné vteřiny zničili díky naší nabubřelosti, zvědavosti a já nevím čeho ještě, život. Jsem opravdu šťastná čím jsem v tomto snu prošla a děkuji mnohokrát Bohu za dar, který mi prostřednictvím snu poslal.
Děkuji za ochranu boží a za to, že už nebudu zvědavá na svojí budoucnost, jelikož bych se připravila o to nejcennější, co v životě mám a to je ŽIVOT SÁM. Připravila bych se o své sny a přání a už bych se neměla na co těšit. Jak bych mohla prožívat svůj život, kdybych věděla jak dopadne. Právě proto si myslím, že je dobře, že nevíme nic o svých minulých životech ani o své budoucnosti, kterou si tvoříme stejně svou PŘÍTOMNOSTÍ. A jestli tento příběh někomu pomůže na jeho cestě tak si může jen sám sobě poděkovat.

Nebuďme duchem nepřítomni a važme si přítomnosti.
Hanka